Zakládáme si na tradicích. Jako tradiční jihočeskou firmu nás tedy v nadcházejícím vánočním období zajímalo, jaké jsou znaky klasických českých Vánoc? Lití olova, pouštění lodiček, nebo krájení jablka znáte asi všichni. Brouzdání po internetu, čtení nejrůznějších článků a knih nás přivedlo na jediné: tradice a zvyky se mění s dobou, ale některé dodržujeme po generace.
Roráty
Ať už jste tento název někdy slyšeli a víte, co znamená, nebo ho čtěte poprvé, dozvíte se určitě i něco nového. Roráty jsou hudební forma mše svaté konané časně ráno v době adventu. Vstupní zpěv této mše začíná slovy „Rorate coeli desuper“, což v překladu znamená „Rosu dejte shůry“. S roráty byste se pravděpodobně mohli setkat již za vlády Karla IV. V současné době však tato tradice opadá. Pokud si chcete roráty poslechnout, můžete zde.
Štědrodenní pokrmy a cukroví
Dnes najdete na štědrovečerním stole nejčastěji rybu, ideálně třeboňskou, podávanou s bramborovým salátem. V případě polévek je rozmanitost větší. Bývá sice nejčastěji rybí, ale setkat se můžeme i s čočkovou, hrachovou, houbovou, zelňačkou nebo jinou.
Štědrý den bývá dnem, kdy se až do večeře nejí maso. Ne každá domácnost tento půst dodržuje, ale určitě je mnoho pokrmů, které naše chuťové buňky ocení i bez masa. Snad žádný pokrm neznáme v jižních Čechách tak dobře jako kubu. Ten vznikl kvůli častým bojům, které v dávných dobách na území Čech probíhaly. Lidé se často ukrývali do lesů, a jak známo, v nich rostou houby. Z nich proto lidé připravovali velkou část svých pokrmů včetně štědrodenních. V dnešní moderní době není ale od věci vyzkoušet i něco nového. Vyzkoušejte třeba krevetový koktejl s cottagem nebo pečené mrkvičky s Madelandem. Večeři pak můžete dodat šmrnc bramborovým salátem s Jihočeskou nivou.
Co se cukroví týče, původně nešlo o sladkost k jídlu, ale o mocnou a tajemnou věc. S touto tradicí přišli pohané, kteří věřili, že cukroví jim může přinést bohatou úrodu (pokud se zavěsí na strom), zdravý dobytek (pokud budeme vykrajovat obrysy zvířat), nebo i dlouhý život (pokud bude ve tvaru kruhu coby znamení slunce). Bylo důležité hnětení těsta, vykrajování i samotné pečení. Pokud se cukroví spálilo, neslo podle pověry smrt a nemoc, naopak krásně dozlatova upečené symbolizovalo život a zdraví.
Vánoční hvězda a jmelí
Vánoční hvězdu má v období adventu doma téměř každá rodina nejen v Evropě, ale i jinde na světě. K rostlině původem z Mexika se váže legenda. Dvě děti chtěly dát malému Ježíškovi dárek, ale neměly peníze, proto natrhaly u cesty zelené lístky jedné květiny. Poté, co ji darovaly, rozkvetla krásným červeným květem připomínajícím hvězdu. V amerických státech ji najdete pod názvem Poinsettia, do Ameriky ji totiž jako dar zaslal Joel Poinsett, první americký velvyslanec v Mexiku. Tam se nazývá Flores de Noche Buena, což v překladu znamená květina svaté noci.
Pokud stojí dívka pod jmelím, je tradicí ji políbit, to známe nejen v jižních Čechách. Proč ale tuto tradici dodržujeme? Líbání pod jmelím asi nejvíce proslavil anglický spisovatel Charles Dickens, který o něm napsal ve své slavné knize Kronika Pickwickova klubu. Podle jedné legendy bylo jmelí dříve stromem, ze kterého byl vyřezán kříž, na němž zemřel Ježíš Kristus. Strom posléze hanbou seschl a aby si svou hrdost dobyl zpět, dnes přináší radost. K nám se zvyk líbání pod jmelím dostal z Německa.
Jmelí či vánoční hvězda zdobí v období Vánoc mnohý domov. Pokud už máte nazdobeno, ale zdá se vám, že ještě něco chybí, a navíc se děti doma nudí, máme pro vás tip. Zajděte k nám do Lipánkovy dílny a vyrobte si společně třeba sněhové vločky do oken.
Ježíšek
Nejkrásnějších na českých Vánocích ale je, že máme našeho Ježíška. Nikdo neví, jak vypadá, nikdo ho nevídá v televizních reklamách, na obalech nápojů, ani mu nemusí nechávat mléko a sušenky u stromečku. Každý si svého Ježíška může představit, jak chce, v tom je jedinečné kouzlo českých Vánoc.